www.previjeni-regulatory.cz

Návod pro měření alternátorů

1. Úvod

Alternátor slouží jako zdroj elektrické energie . Na jeho výstupu je střídavé napětí, které je dále usměrněno a pomocí regulátoru je upraveno tak, aby palubní napětí motocyklu bylo v rozsahu 14 –14,5V. Toto napětí pak napájí všechny spotřebiče motocyklu (zapalování, světla …) a zároveň dobíjí akumulátor.

Alternátory lze třídit do několika kategorií:

1.1

Podle počtu fází jsou většinou 1-fázové nebo 3-fázové. Jednofázové alternátory jsou obvyklé u menších motocyklů s menší elektrickou spotřebou (bez startéru, s nezávislým zapalováním …). Třífázové alternátory bývají tedy obvyklé na větších motocyklech kde se předpokládá i větší spotřeba elektrické energie.

1.2

Podle buzení jsou alternátory s permanentními magnety a alternátory s cizím buzením. Naprostá většina motocyklů používá alternátor s permanentními magnety. Alternátory s cizím buzením bývají výhradně třífázové. Některé alternátory s cizím buzením obsahují zároveň usměrňovač a regulátor buzení.

2. Měření alternátorů

Měření základní funkčnosti alternátorů není složité, ale přesto vyžaduje alespoň základní znalosti v problematice měření odporu, proudu a napětí.
Na motocyklech je velké množství různých druhů alternátorů. Princip měření ale zůstává totožný. Dále jsou uvedeny typické způsoby zapojení pro jednotlivá měření.
Alternátor je třeba měřit vždy v odpojeném stavu!
Jeho zapojení v elektrické soustavě motocyklu bývá podobné jako v následujícím obrázku:

2.1 MĚŘENÍ 3-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY

(u jednofázového alternátoru je princip měření shodný pouze měříme na jednom vinutí)

a) Měření ohmmetrem

Jednotlivé fáze by měly mít mezi sebou symetricky odpor cca 0,3 - 1 Ω.
Měříme postupně na svorkách 1-2   2-3   a   1-3.

Proti kostře motocyklu by kterákoliv fáze měla vykazovat nekonečný odpor. V praxi řádově v megaohmech.

b) Měření střídavým voltmetrem

Jednotlivé fáze by měly mít mezi sebou při volnoběžných otáčkách symetricky napětí cca 15 - 30 V. Toto napětí se se zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 60 - 200 V.
Opět měříme postupně mezi svorkami 1-2   2-3   a   1-3.

c) Měření střídavým ampérmetrem

Mezi jednotlivými fázemi by měl být při volnoběžných otáčkách symetricky zkratový proud cca 8 - 16 A. Tento proud se se zvětšujícími otáčkami prakticky nemění. Měříme mezi svorkami 1-2   2-3   a   1-3.

Proti kostře motocyklu musí být proud kterékoliv fáze nulový. Opět postupně měříme na všech svorkách alternátoru.

2.2 MĚŘENÍ 1-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY URČENÉHO PRO ZKRATOVOU REGULACI

a) Měření ohmmetrem

Mezi oběma vývody by měl být odpor cca 0,3 - 1 Ω.
Proti kostře motocyklu by měl kterýkoliv z vývodů vykazovat nekonečný odpor.

b) Měření střídavým voltmetrem

Mezi oběma vývody by mělo být při volnoběžných otáčkách napětí cca 20 - 30 V.
Toto napětí se se zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 100 - 150 V.

c) Měření střídavým ampérmetrem

Mezi oběma vývody by měl být při volnoběžných otáčkách zkratový proud cca 8 - 16 A. Tento proud se s zvětšujícími otáčkami prakticky nemění.
Proti kostře motocyklu musí být proud kteréhokoliv vývodu nulový.

2.3 MĚŘENÍ 1-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY URČENÉHO PRO PROPUSTNOU REGULACI BEZ VYVEDENÉHO STŘEDU

a) Měření ohmmetrem

Mezi oběma vývody by měl být odpor cca 0,3 - 1 Ω.
Proti kostře motocyklu by měly oba vývody vykazovat nekonečný odpor.

b) Měření střídavým voltmetrem

Mezi oběma vývody by mělo být při volnoběžných otáčkách napětí cca 15 - 30 V.
Toto napětí se se zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 60 - 200 V.

c) Měření střídavým ampérmetrem

Mezi oběma vývody by měl být při volnoběžných otáčkách zkratový proud cca 20 - 30 A. Tento proud se s zvětšujícími otáčkami prakticky nemění.
Proti kostře motocyklu musí být proud kteréhokoliv vývodu nulový.